Zvládla jsem insolvenci jen díky synovi, který studoval a chodil na brigádu. Pokud máte platit pronájem a živit děti a přitom mít jen nezabavitelné minimum, tak to nedáte. Musíte mít někoho k sobě, kdo zaplatí nájem. Nikoho nezajímá, že musíte bydlet. Jsem si jistá, že člověk sám tohle nemůže zvládnout. A nepomohou vám ani přesčasy atd., protože to všechno jde na insolvenci. A vůbec nejhorší je, že i když se snažíte, spolupracujete, splatíte vše - stejně to nikdo neocení. Pořád jste pro všechny póvl. Že jste vše řešili včas, že jste neměli exekuci - nic z toho nemá žádnou cenu. Splatit insolvenci je jako vylést na nejvyšší horu světa, jen vám nikdo netleská a nikdo to neocení. Jen vy sami víte, co jste dokázali a že jste hvězdy.